|
|
Metody výpočtu potenciálního produktu
Skok, Daniel ; Vejmělek, Jan (vedoucí práce) ; Šíma, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá metodami výpočtu potencionálního produktu. V první části jsou popsány metody výpočtu potenciálního produktu včetně diskuze výhod a nevýhod jejich použití. Následně je proveden výpočet potenciálního produktu mezi lety 1996 až 2016 pomocí tří vybraných metod s využitím dat hrubého domácího produktu České republiky. Jedná se o metodu Hodrick-Prescott filtru, metodu Kalmanova filtru a Cobb-Douglasovu produkční funkci. V závěru jsou výsledky těchto tří metod vzájemně porovnány a srovnány s publikovanými výsledky České národní banky a Ministerstva financí.
|
|
|
Comparison of the inflation prediction approaches: Monetary growth vs. Output gap analysis
Kuliková, Veronika ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Hlaváček, Michal (oponent)
Inflácia je dôležitý peňažný indikátor často používaný pri vykonávaní monetárnej politiky. Aj keď je ponuka peňazí významný determinant inflácie, nie je používaná v jej modelovaní. V súčasnosti je za veličinu s najväčšou výpovednou hodnotou pri určovaní inflácie považovaná medzera vo výstupe. Táto diplomová práca empiricky dokazuje pravdivosť hypotézy že peňažná ponuka obsahuje viac informácií o pohybe inflácie ako medzera vo výstupe. Tento fakt je ukázaný na prípade 16 vyspelých európskych ekonomík za použitia Bayesovského Modelového Priemerovania (BMA). BMA je ucelená metóda, ktorá sa zaoberá neistotou modelovania a rieši problém výberu veličín do modelu. Výsledky analýzy potvrdili že peňažná ponuka obsahuje viac informácií o inflácii ako medzera vo výstupe a preto by mala byt používaná v modelovaní inflácie. Tieto výsledky sú robustné voči nastaveniu parametrov modelu a vysokej korelácii niektorých premenných. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Comparison of the inflation prediction approaches: Monetary growth vs. Output gap analysis
Kuliková, Veronika ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Babin, Adrian (oponent)
Inflácia je doležitý peňažný indikátor často používaný pri vykonávaní monetárnej politiky. Aj keď je ponuka peňazí významný determinant inflácie, nie je používaná v jej modelovaní. V súčasnosti je za veličinu s najväčšou výpovednou hodnotou pri určovaní inflácie považovaná medzera vo výstupe. Táto diplomová práca empiricky dokazuje pravdivosť hypotézy že peňažná ponuka obsahuje viac informácií o pohybe inflácie ako medzera vo výstupe. Tento fakt je ukázaný na prípade 16 vyspelých európskych ekonomík za použitia Bayesovského Modelového Priemerovania (BMA). BMA je ucelená metóda, ktorá sa zaoberá neistotou modelovania a rieši problém výberu veličín do modelu. Výsledky analýzy potvrdili že peňažná ponuka obsahuje viac informácií o inflácii ako medzera vo výstupe a preto by mala byť používaná v modelovaní inflácie. Tieto výsledky sú robustné voči nastaveniu parametrov modelu a vysokej korelácii niektorých premenných.
|
|
|
Hledání nejvhodnější metody odhadu produkční mezery pro českou ekonomiku
Kloudová, Dana ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Mirvald, Michal (oponent) ; Lukáš, Ladislav (oponent)
Při rozhodnutích centrálních bank s cílem udržet makroekonomické proměnné na jejich přirozené úrovni, používají centrální banky produkční mezeru. Velkou nevýhodou této proměnné je skutečnost, že se jedná o nepozorovanou proměnnou, jejíž měření je velmi problematické, ačkoliv ji lze odhadovat několika způsoby. Cílem této práce je zjistit, která metoda odhadu je pro odhad produkční mezery pro českou ekonomiku nejvhodnější. Pro analýzu bylo vybráno třináct metod odhadů: lineární trend, kvadratický trend, HP filtr, band-pass filtry, robustní trend, jednorozměrný model nepozorovaných komponent, dva typy produkční funkce, dva SVAR modely, vícerozměrný HP filtr (MVHP) a vícerozměrný model nepozorovaných komponent (MVUC). Vlastní modely ukázaly, že odhadnuté trajektorie nepozorovaných stavů nebyly identické. Pro samotný výběr nejvhodnější metody odhadu produkční mezery byla zvolena kvantitativní (schopnost předpovědi inflace a růstu produktu, revize dat jen u vybraných národních a nadnárodních institucí) a kvalitativní kritéria (vlastnosti metody odhadu, transparentnost a snadná aplikace), přičemž větší důraz byl kladen na kritéria kvantitativní. Dle výsledků u jednotlivých kritérií byl za nejvhodnější metodu odhadu produkční mezery identifikován MVUC model.
|
|
|
Vývoj nezaměstnanosti v ČR a na Slovensku od roku 1993 po současnost
Janečková, Petra ; Prachař, Ondřej (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza vývoje nezaměstnanosti v České a Slovenské republice a jejich následná komparace s nástinem příčin tohoto vývoje. V první části jsou vysvětleny pojmy, které se s tímto makroekonomickým ukazatelem pojí a také zhodnocení aktuální situace v obou zemích. Další praktická část obsahuje výchozí podmínky před spuštěním procesu transformace a také samotný vývoj v námi sledovaných státech. V poslední části se zaměřuji na komparaci vývoje nezaměstnanosti v České republice a na Slovensku a zmiňuji možné příčiny tohoto odlišného scénáře.
|
|
|
Odhad potenciálního produktu v ČR a jeho vztah k hospodářskému cyklu
Svatošová, Ludmila ; Kloudová, Dana (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Potenciální produkt bývá užíván jako indikátor průběhu hospodářského cyklu. Cílem této práce je porovnat výsledky jednotlivých metod odhadu potenciálního produktu a ověřit hypotézu, že potenciální produkt respektive produkční mezera mohou sloužit jako spolehlivý indikátor k určení fáze hospodářského cyklu v podmínkách České republiky v letech 1996 - 2012. K odhadu potenciálního produktu bylo použito šesti metod -- lineární trend, Hodrick-Prescottův filtr, Baxter-Kingův filtr, Butterworthův filtr, Kalmanův filtr a produkční funkce. Na základě těchto odhadů byla stanovena produkční mezera. Srovnání výsledků všech použitých metod poukazuje na shodný vývoj trendu potenciálního produktu. Všechny použité metody odhadu potenciálního produktu, kromě Butterworthova filtru, prokázaly, že jejich výsledky jsou dobrými indikátory hospodářského cyklu v České republice.
|
|
| |
|
|
Teoretická východiska cílování inflace a zkušenosti s jeho praktickým využitím v České republice
Plachý, Matěj ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Štork, Zbyněk (oponent)
Tato práce se zaměřuje na měnově politický režim, který je znám jako cílování inflace. V první části se práce zabývá teoretickými základy, ze kterých tento transmisní mechanismus vychází. Stojí především na modelu nových keynesovců, endogenitě peněz a pojetí inflace jako mezery produktu. Další část se zaměřuje na historii cílování inflace, především na situaci v České republice, ale zmiňuje se také o dalších ekonomikách, jmenovitě o Polsku, Maďarsku a Švédsku. Analytická část se soustředí na problémy, které mohou být s aplikací cílování inflace spojeny a některé jsou analyzovány na datech z České republiky.
|
|
|
Jaká je predikční schopnost metodik zjišťování produkční mezery pro vývoj nezaměstnanosti?
Holá, Martina ; Kubíček, Jan (vedoucí práce) ; Chytil, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce je věnována výpočtu odhadu produkční mezery pro Českou republiku (ČR) v období 1995-2009 pomocí tří odhadových technik (Hodrickův-Prescottův filtr, Kalmánův filtr, Cobbova-Douglasova produkční funkce) a jejich využití při testování Okunova zákona jako vhodného predikčního nástroje. Přesněji řečeno, jaká je predikční schopnost uvedených metodik pro vývoj cyklické míry nezaměstnanosti. K modelování a konstrukci předpovědí časové řady cyklické míry nezaměstnanosti a dynamické formy Okunova zákona je použita Boxova-Jenkinsova metodologie. Výsledky analýzy ukázaly, že pro ČR existuje relativně silný, ale nestabilní vztah mezi změnami v produkční mezeře a změnami cyklické nezaměstnanosti. Na základě získaných chyb predikce a Grangerovy kauzality vyšla jako relativně nejvhodnější metoda pro odhad budoucího vývoje mezery nezaměstnanosti Cobbova-Douglasova produkční funkce.
|
|
|
Lze považovat produkční mezeru za vhodný ukazatel inflace?
Kloudová, Dana ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Mičúch, Marek (oponent)
Produkční mezera se běžně používá jako indikátor inflačních tlaků u řady centrálních bank. Cílem této práce je odpovědět na otázku, zda-li je vhodné používat produkční mezeru jako indikátor inflace i pro českou ekonomiku. První hypotézou, kterou jsme si nastolili, je, že odhadovat produkční mezeru lze jen se značnou nejistotou. Pro potvrzení či vyvrácení této hypotézy bylo vybráno deset metod odhadu produkční mezery. Druhou hypotézou je, že produkční mezeru lze používat jako vhodný indikátor inflace. Pro testování této hypotézy byly vybrány modely produkční mezery od Coe, McDermott (1997) s úrovní produkční mezery a se změnou (diferencí) produkční mezery. Všechny testy potvrdily, že lze využívat produkční mezeru jako indikátor inflace.
|
host ::
RSS.